Zadní mozek (Rhombencephalon)
Části:
-
Prodloužená mícha (Medulla Oblongata)
-
Varolův most (Pons)
-
Mozeček (Cerebelum)
-
IV. mozková komora
Osahuje centra retikulární formace (RF):
Jedná se o systém tří pásů jader, které zprostředkovávají spojení se středním mozkem, mostem, mezimozkem a páteřní míchou. Retikulární formace řídí řadu reflexních oblouků. Zde na ni mají vliv hormony, farmaka a podměty z vnítřního prostředí. Dále působí na antigravitační svaly, ovlivňuje svalový tonus a motoriku kosterních svalů. Také kontroluje bdělost mozkové kůry, její energii, vědomí a pozornost, řídí některé vegetativní funkce jako např. krevní oběh, dýchání, slinění, polykaní, sání, zvracení...
Prodloužená mícha (Megula Oblongata)
Je dlouhá 2 - 2,5 cm. Navazuje na páteřní míchu a vystupuje z ní sedm párů mozkových nervů. Tvoří spodinu IV. mozkové komory, ve které se otvírá Sylviův kanálek, který ji spojuje s III. mozkovou komorou.
Vytváří dva valy pyramidy. Jde o silné svazky nervových vláken, které spojují mozek s kosterními svaly. V jednom místě ve tvaru X se kříží, což způsobuje, že levá strana mozku ovládá pravou polovinu těla a naopak. Nervová vlákna začínají v mozkové kůře.
V prodloužené míše se nachází centra životně důležitých funkcí, např. centrum dýchání, kardiovaskulární centrum (RF), řídí pohyby trávicího ústrojí, vylučovací soustavu a další vegetativní funkce. Probíhají zde sestupné (motorické) a vzestupné (senzorické) dráhy. Motorické buňky předních rohů míšních působí na činost včech kosterních svalů.
Most Varolův (Pons Varoli)
Je pokračováním prodloužené míchy a přechází do sředního mozku. Tvoří spodinu IV. komory. Silnými vazy je spojen s mozečkem. Je 2,5 cm široký a tvoří jej převážně bílá hmota (vlákna). Uvnitř se nacházejí jádra, která kontrolují produkci slin a slz. Zajišťují také spojení mezi mozkovou kůrou, mozečkem a míchou. Vystupuje z něj trojhlavý nerv a nacházejí se zde centra retikulární formace.

Mozeček (Cerebellum)
Je uložen v zadní části lebeční a připojen mohutnými svazky k Varonovu mostu. Skládá se ze dvou hemisfér, spojených střední částí - červem mozečku. Šedá hmota tvoří kůru mozečku (1) a jádra v bílé hmotě (3) uvnitř. Povrch (2) tvoří závity a zářezy. Na povrchu se také nacházejí Purkyňovy buňky, tvořící až 100 tisíc synapsí.
Udržuje rovnováhu těla, řídí napětí ve svalech, koordinuje pohyby a zajišťuje jejich plynulost. Mozečkové dráhy jsou podkladem k řadě funkcí. Např. směřují k RF, ke střednímu mozku a přes talamus do motorického koncového mozku, přivádějí vzruchy z rovnovážného ústrojí, kožních a svalových receptorů a informují o okamžitém stavu organismu.

Mozkový kmen
Jedná se o vývojově nejstarší část mozku. Zprostředkovává komunikaci mezi páteřní míchou a zbytkem mozku, dále pak kontroluje základní instinktivní chování (dýchání, tlak krve, polykání, zvracení, vyměšování), řídí nepodmíněné reflexy a je v pohotovosti v situaci ohrožení. Nachází se zde retikulární formace.
Tvoří ji:
-
Prodloužená mícha
-
Varolův most
-
Střední mozek

