Mezimozek (Diencephalon)

Mezimozek je uložen mezi hemisférami koncového mozku. Nachází se v něm III. mozková komora, jejíž spodina je tvořena tenkou stěnou z šedé hmoty.

Dělení:

1. 2 talamy

2. Hypotalamus

3. Součástí hypotalamu hypofýza (podvěsek mozkový)

4. Šišinka (epifýza)

5. 3. mozková komora

Talamy

Jedná se o silné vejcovité útvary na bočních stěnách mezimozku. Jsou složené hlavně z šedé hmoty. Jejich význam spočívá v přijímání a předávání veškerých vzruchů k mozkové kůře kromě vzruchů z čichového receptoru. Limbický systém zde umístěný je spojen s učením, pamětí a emocemi, podílí se i na pocitu našeho já.

Hypotalamus

Hypotalamus je největší centrum řídící činnost jednotlivých vnitřních orgánů. Představuje vyšší ústředí pro vegetativní funkce jako např. udržování tělesné teploty, zasahuje také do dýchání, pocení, krevního oběhu a činnosti ledvin, zajišťuje integraci funkce oběhové, trávicí, dýchací soustavy a tělesné teploty s dalšími funkcemi lidského organismu.

Funkce:

Podle funkce se dělí na:

1. Přední jádra šedé hmoty

   centrum parasympatiku

2. zadní jádra šedé hmoty

   centrum sympatiku

Hypotalamus je nadřazené centrum pro endokrinní systém. Některá jádra, která tvoří centrum neurosekrece, vyměšují hormony (oxitoxin a antiduretický hormon), které jsou přenášeny nervovými vlákny do hypofýzy.

Dále se tu nachází centra sytosti a hladu, která řídí metabolismus tuků a cukrů. Při narušení centra sytosti dochází ke zvýšené chuti k jídlu, neodpovídající potřebám organismu. Porušení centra hladu způsobí ztrátu chuti k jídlu.

V centru termoregulace jádra reagují na změny teploty krve, která jimi protéká, a na informace z kožních receptorů. Např. při vzestupu teploty krve reflexní děje způsobí výdej tepla organismem.

Také tu je centrum pro řízení osmoregulace, řídí stálý objem tělních tekutin, stálý osmotický tlak a příjem vody. Další centra, které se zde nachází, řídí afektní a sexuální chování a regulují spánek a bdění.

Jeho činost je řízena z šedé kůry mozkové a limbických útvarů.

Podvěsek mozkový (Hypofýza)

Nachází se pod hypotalamem, ke kterému je připojena tenkou stopkou. Jedná se o žlázu s vnítřní sekrecí, jejíž činnost řídí hypotalamus.

Dělení:

1. Lalok přední (Adenohypofýza)

   Produkuje vlastní hormony, ovlivňující žlázy s vnítřní sekrecí.

   Hormony:

   1.   růstový hormon (somatotropní hormon, STH)
   2.   luteotropní hormon (prolaktin, LTH)
   3.   thyreotropní hormon (TSH)
   4.   folikuly stimulující hormon (FSH)
   5.   luteinizační hormon (LH)
   6.   adrenokortikotropní hormon (ACTH)
   7.   endorfiny 

2. Lalok zadní (Neurohypofýza)

   Jedná se o dočasné shromaždiště hormonů, produkovaných v některých skupinách buněk hypotalamu.

Šišinka (Epifýza)

připojuje se vzadu k III. mozkové komoře. Tato žláza s vnitřní sekrecí produkuje hormon melatonin.